Polní plodiny – Ozimy
Ozimé plodiny obvykle začneme sít koncem léta a na podzim. Do zimy vzejdou, na jaře už neztrácejí čas a rostou jako divé.
Nejznámější ozimou plodinou je řepka olejka – patří mezi tzv. olejniny. Olejniny jsou rostliny hromadící ve svých semenech tuky v takovém množství, že je ekonomické je průmyslně zpracovávat. Většina olejnin se používá na výrobu oleje pro potravinářské nebo technické účely. Z některých olejů se vyrábí svíčky, kosmetické krémy, mýdla, barvy, laky, fermeže, mazadla apod.
Dále si většina lidí pod pojmem ozimy představí obilí: ozimá žita, ozimé pšenice – vousatá, bezvousá nebo také špalda, dále ječmen, žitovec (mezirodový kříženec pšenice a žita). Druhů ozimých obilnin je více, na zahradě pěstujeme pravidelně ty nejběžnější. Tu a tam se dostaneme k semínkům méně pěstovaných druhů jako např. pšenice jednozrnka, dvouzrnka nebo pšenice červená, žito svatojánské apod. Obilniny jsou základní potraviny po celém světě. Pšenice a žito jsou naše chlebové obilniny v jiných částech světa je základní potravinou kukuřice, rýže, čirok apod. Prakticky všechny obiloviny se používají k výrobě krmných směsí pro hospodářská zvířata, zajišťujících výrobu masa, mléka, mléčných výrobků a vajec.
Jejich plody jsou obilky, u pohanky jsou to nažky. Lze je dobře i dlouhodobě skladovat. Z hlediska významných látek, které obsahují, je označujeme jako glycidové (blíže specifikované jako škrobnaté) zrniny. Jejich vedlejším produktem je sláma.
Na botanické zahradě najdete ozimé plodiny vždy oplocené, neboť jsou pro srnky velkým lákadlem. V době zrání mohou být políčka s obilím dokonce zabalená do sítí proti ptactvu. Je to proto, že čas od času nám dojde osivo a musíme ho doplnit. Ptáci obvykle vše sklidí ještě před plným dozráním.
Jako ozimá plodina se pěstují také různé odrůdy hrachu a hrachu pelušky. Což jak víme z úvodu k užitkovým rostlinám jsou luskoviny. Patří k nim také vikev huňatá a ozimá panonská. Pěstuje se zejména pro velké množství velice kvalitní zelené hmoty – píce, vhodné pro přímé krmení, silážování, případně na zelené hnojení. Jde tedy zároveň o pícninu.
Z praktického hlediska jsou luskoviny nejlacinějšími producenty bílkovin, které jsou obsažené ve všech částech rostlin, zejména semen. Pěstují se na výrobu semne, plodů – lusků i na zelenou hmotu. Semena luskovin a jejich plody – lusky – jsou důležitou složkou lidské potravy, vzhledem k obsahu nejen bílkovin, ale také minerálních látek a vitamínů.
Luskoviny jsou také důležitou součástí výživy hospodářských zvířat. Navíc při pěstování příznivě působí na vlastnosti a úrodnost půdy. Na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík, a tak obohacují půdu o značné množství dusíku.
Jako ozimy se dá a pěstuje se ještě řada jiných polních plodin, např. mrkev.