Polní plodiny – jařiny
Každým rokem osejeme políčka různými druhy polních plodin. Jsou to plodiny jejichž nejen semena míváme denně na talíři my lidé nebo naše zvířata ve svých miskách, žlabech, krmítkách apod.: pšenice jarní, ječmen jarní, oves, hořčice, mák jarní, kukuřice, čočka, hrách jarní, fazole, sója, cizrna, bob, pohanka aj.
Nejčastější otázka, kterou dostáváme u těchto políček je: Proč to tu pěstujete? Protože většina z nás má tyto potraviny denně na talíři, koupí si je v obchodě, ale odkud se berou a jak vypadají, neví skoro nikdo. Proto je pěstujeme, aby se studenti a návštěvníci mohli seznámit se svým jídlem v jeho prvotní formě. A také proto, že jsou to nádherné kytky.
Jejich kouzlo je v jejich jednoduchosti a pokud se povedou působí blahobytně. Jejich nutriční hodnoty oceňují u nás na zahradě hlavně ptáci a srnky, před kterými je musíme chránit. Někdy se tedy stane, že ty nejchutnější jsou oplocené, zakryté plachtou nebo kompletně zasíťované. Pro účely semenaření je to nutné, srnky i ptáci mají ve zvyku spořádat celé záhonky do posledního nejchutnějšího sousta.
Jařiny se obvykle sejí na jaře a sklízí se během léta. My máme tolik drzosti, že je hned po sklizni zasejeme ještě jednou. Když nám počasí přeje, máme znovu krásné jařiny i na podzim. Letos nám těsně před prvními mrazíky vykvetl mák setý.
Mák patří mezi olejniny a je velice dekorativní plodinou. Jejich květy sice nevydrží dlouho, jen jeden den, ale zato jsou plné včel. Pak můžeme sledovat jak zelené palice rostou a zrají. První dírky od sýkorek nám dají signál, že už je čas sklízet.
Na zahradě jsme již pěstovali několik odrůd, mou být s bílými , fialovými i růžovými květy. Makovice mají dle odrůd různé tvary, zrna mohou být modrá nebo bílá.
Olejniny jsou rostliny hromadící ve svých semenech tuky v takovém množství, že je ekonomické je průmyslně zpracovávat. Většina olejnin se používá na výrobu oleje pro potravinářské nebo technické účely. Z některých olejů se vyrábí svíčky, kosmetické krémy, mýdla, barvy, laky, fermeže, mazadla apod. Některé slouží i k přímému konzumu – mák a hořčice např. Nejvýznamnějšími olejninami jsou slunečnice, řepka a sója. Dále pak len, mák, hořčice bílá, hořčice černá a světlice barvířská, kukuřice pro tuk z klíčků, konopí, řepice, ředkev olejná, lnička, roketa, krambe nebo skočec. Po vylisování olejů zbydou tzv. pokrutiny (šroty), které jsou významným krmivem.
Pravidelně sejeme jarní obilniny . Jsou to základní potraviny po celém světě. Pšenice a žito jsou naše chlebové obilniny v jiných částech světa je základní potravinou kukuřice, rýže, čirok apod. Prakticky všechny obiloviny se používají k výrobě krmných směsí pro hospodářská zvířata, zajišťujících výrobu masa, mléka, mléčných výrobků a vajec. Speciální sladovnický ječmen je pěstován pro výrobu pivovarnického sladu. Kukuřice se pěstuje k výrobě potravin, krmiv, škrobů, tuků a lihů i k výrobě léků. Obilniny jsou vlastně kulturní trávy z čeledi lipnicovitých, až na pohanku (dvouděložná rostlina z čeledi rdesnovité). Jejich plody jsou obilky, u pohanky jsou to nažky. Lze je dobře i dlouhodobě skladovat. Z hlediska významných látek, které obsahují, je označujeme jako glycidové (blíže specifikované jako škrobnaté) zrniny. Jejich vedlejším produktem je sláma.
Obilniny jsou obvykle velice dekorativní a ve floristice je používáme do květinových vazeb, vázání věnců nebo k výrobě dekorací.
Nejvýznamnější jsou pšenice, žito, ječmen, oves, žitovec (kříženec pšenice a žita tzn. mezirodový hybrid), kukuřice, čirok, pohanka ar rýže (ale tu u nás na zahradě nepotkáte).
Zvláštní obilninou je pohanka, královna pozdních jařin, včely jí milují. Její sklizeň není vůbec snadná, protože dozrává postupně, proto se sklízí také postupně.
Všechny luskoviny jako hrachy, boby koňské, lupiny bílé, čočka, fazole, cizrna, sója jsou už od chvíle, kdy je začneme sít, bedlivě sledovány houfkem holubů. Nejraději mají naklíčené. Jakmile mají tak 10 cm, začnou být atraktivní pro srnky. Většinou je tedy máme zakryté nebo oplocené. Po tom, co dozrají a zaschnou bohatě nakrmí kompost. Z toho je vidět, že jejich výživová hodnota a chutnost je veliká od začátku do konce.
Z praktického hlediska jsou luskoviny nejlacinějšími producenty bílkovin, které jsou obsažené ve všech částech rostlin, zejména semen. Pěstují se na výrobu semne, plodů – lusků i na zelenou hmotu. Semena luskovin a jejich plody – lusky – jsou důležitou složkou lidské potravy, vzhledem k obsahu nejen bílkovin, ale také minerálních látek a vitamínů.
Luskoviny jsou také důležitou součástí výživy hospodářských zvířat. Navíc při pěstování příznivě působí na vlastnosti a úrodnost půdy. Na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík, a tak obohacují půdu o značné množství dusíku.
Nejběžnějšími druhy jarních luskovin jsou: hrách, čočka, bob, vikev, fazol, sója, lupina.
Okopaniny, no co k nim říci, spousta práce pro zdužnatělé části plné cukru, inulínu, škrobu, vitamínů a minerálních látek. Okopaniny, jimž dužnatí kořen se nazývají hlíznaté – brambory, topinambury. U jiných okopanin dužnatí současně epikotyl, hypokotyl a kořen – ve zkratce bulva. Bulevnatými okopaninami jsou řepy, mrkve, tuříny, vodnice a čekanky. Listnaté nebo ostatní okopaniny vytvářejí šťavnaté orgány, které se nedají ani krátkodobě skladovat, jsou určeny k okamžité spotřebě – krmení, jako krmná kapusta nebo krmná brukev.
Jsou to plodiny, které se ošetřovali náročnými pracovními úkony, jako například kypření povrchu půdy, ničení plevelů, upravování počtu jedinců. Většinou to znamenalo okopávání, odtud jejich název. Dnes věda a technologie tyto nevýhody značně omezily. Jsou důležitou součástí lidské výživy, výživy hospodářských zvířat, ale i důležitou surovinou pro průmysl (cukr, škrob).
Přadné rostliny nepředou, ale v textilním průmyslu se spřádají jejich pevná (sklerenchymatická) vlákna, uložená ve stoncích, listech nebo plodech. Pro svá hodnotná vlákna a zároveň i olej se pěstuje len a konopí. Dalšími přadnými rostlinami jsou bavlník, jutovník, agáve sisalová nebo kenaf, ale ty se v našich zeměpisných šířkách na polích pěstovat nedají, je tu na ně zima. ( U nás na zahradě se nedá pěstovat ani technické konopí, vždy se ho někdo pokusí vzít, marně, je to technické konopí!)
Jednoleté pícniny jsou velmi výkonné jednoleté plodiny, které jsou schopny poskytovat vůbec největší výnosy píce (píce = hmota rostlinného původu používaná ke krmení zvířat). Jsou to např. kukuřice, čirok, sudánská tráva a svazenka vratičolistá.
